Adventní víkendové setkání v Arcibiskupském semináři
V prostorách Arcibiskupského semináře v Praze se o prvním adventním víkendu uskutečnil tzv. Tammím 2010. Pod touto takřka exoticky znějící šifrou se skrývá již tradiční (pod)zimní víkendové setkání, organizované bohoslovci pražského semináře pro více či méně mladé muže, kterých se tentokráte ze všech koutů naší vlasti sjelo 37 (což vzhledem k navýsost přátelské "konkurenci" současně probíhající obdobné akce v semináři olomouckém určitě není málo…), přičemž nejvýraznější zastoupení měla již poněkolikáté královéhradecká diecéze s 11 účastníky, následována 8 "Pražáky", z budějovické diecéze přijelo 6, z plzeňské 5 a litoměřická diecéze vyslala jednoho zástupce. Své čtyři reprezentanty měla i Morava, konkrétně brněnská diecéze a o to, že naše setkání můžeme směle označit za kosmopolitní, se postaral vyslanec slovenské obce Cabaj-Čápor, patřící do nitranské diecéze. Některé z našich milých hostů bychom již mohli nazývat "štamgasty" (samozřejmě v pozitivním slova smyslu), protože k nám přijeli poněkolikáté, ale se stejným potěšením jsme tentokrát přivítali i nezvykle mnoho nových tváří (celkem 17).
Na účastníky setkání byl připraven bohatý program, a to především duchovní, ale i kulturní a dokonce také sportovní. Zdálo by se stěží uvěřitelné, že se to vše dokázalo vejít do necelých 48 hodin, ale (a teď chtě nechtě musím nám bohoslovcům vyseknout decentní poklonu) díky velmi dobré organizaci setkání, jehož přípravě jsme ostatně věnovali nemálo času, se podařilo využít doslova každou minutu a tak mohlo proběhnout vše, co bylo naplánováno.
Již v den příjezdu našich přátel a následném ubytování se pro ty, kteří u nás byli poprvé, konala prohlídka semináře. Hosté tak poprvé nahlédli do míst, kam nemá veřejnost běžně přístup, neboli do naší "klausury", do prostor, kde bydlíme, modlíme se a rozjímáme, pracujeme a studujeme, ale také odpočíváme a bavíme se. Po tomto víceméně "zahřívacím kole" byl "ostrý" program odstartován večer, a to (jak z dalšího vyplynulo – velmi úspěšnou) multimediální meditací na téma dějin spásy, po níž následovalo modlitební setkání ve skupinkách, rozdělených s ohledem na věk účastníků. Závěr programu úvodního dne obstaraly modlitby nešpor a kompletáře.
Druhý den setkání, sobota, byl od samého rána doslova nabitý programem, v jehož rámci bylo pro naše hosty docela těžké najít chvilku "na vydýchání". Po ranních chválách následovalo rozjímání nad úryvkem z Písma svatého, vedené naším spirituálem P. Kabrdou a jeho reflexe v již zmíněných menších skupinkách, "moderovaných" jednotlivými bohoslovci. Jedním z vrcholů setkání byla dopolední mše svatá, celebrovaná pražským arcibiskupem Mons. Dominikem Dukou, který si ve svém více než nabitém programu na nás i naše hosty našel dostatek času, takže bylo lze uspořádat i besedu, kde o zvídavé dotazy opravdu, ale opravdu nebyla nouze. Nepříliš překvapivě (nejspíš vzhledem k nejhojněji zastoupené diecézi) se řada otázek "točila" kolem osoby příštího královéhradeckého biskupa, kterého Mons. Duka vcelku pochopitelně "neprozradil", a tak jeho jméno zůstává nadále zahaleno nikoli snad onou pověstnou rouškou, ale pořádnou "roletou" tajemství. Následující odpoledne plnilo funkci jakéhosi "mezidobí", v němž byl dán prostor pro poněkud "odpočinkovější" aktivity, jakými byly např. návštěva nedávno zrekonstruovaného Karlova mostu i s jeho muzeem, pro sportovněji laděné pak příležitost k tradičnímu "fotbálku", který svými vroucími modlitbami proseb a vzápětí díků, provázel zejména náš seminární zdravotník. Velmi zajímavým, byť poměrně náročným bodem programu byla přednáška dr. Ivana Foletti, přednášejícího na univerzitě ve švýcarském Lausanne dějiny staro- a středověkého umění, týkající se zřídkakdy u nás (pokud vůbec kde…) zmiňované souvislosti mezi pojetím mytí nohou učedníkům Ježíšem se svátostí křtu v raně křesťanské ikonografii a textech Otců. Duchovně zaměřený program pokračoval i večer, kdy po modlitbě večerních chval spojené s žehnáním adventních věnců proběhla adorace před Nejsvětější Svátostí s následnými přímluvami. Následovala tzv. modlitební stráž, neboli možnost navštívit na pokojích jednotlivé bohoslovce za účelem společné modlitby nebo rozhovoru. Den pak byl zakončen slavnostní půlnoční vigilií.
Víkendové setkání pak nazítří vyvrcholilo mší svatou z I. adventní neděle, jejímž hlavním celebrantem nebyl nikdo menší než rektor pražského semináře Mons. Artur Matuszek a během níž byl vzácný pohled na téměř přeplněnou seminární kapli vpravdě dechberoucí (a doufejme, že také inspirativní…..).
Po obědě pak nastal čas loučení, byť jen dočasného. Vždyť již na jaře plánujeme setkání další. Velmi nás bohoslovce "zahřálo u srdíček", že se o jeho termín většina našich "adventních hostů" velmi živě zajímala. Tato skutečnost budiž pro nás povzbuzením, že setkání jsou potřebná a obohacující. To podzimní je historií, těšíme se na jarní! A máme dost dobrých důvodů k přesvědčení, že nejen my….
Jan P R I M U S
4. ročník
Arcibiskupský seminář Praha
(Doporučujeme zhlédnout fotogalerii z adventního Tammímu 2010.)